jorkšírský teriér

Výchova

29. května 2008 v 20:00 | Amanda
Výchova
Pokud chcete žít se psem a nebudete mu věnovat dostatek času a výchovy tak se vaše soužití může podobat menší bitvě. Jorkšír je velmi pěkný napohled, ale to není důvod si ho pořídit jen na ,,vytahování" . Je to teriér a teriéři potřebují zkrotit a vychovat, aby váš společný život byl harmonický.Majitel nesmí povolit při pohledu do jeho krásných očí a musí mít silnou vůli, teriér je tvrdohlaví pes a tak velkou roli ve výchově hraje důslednost. Je na vás jestli z toho krásného štěňátka bude dobře vycvičený mazlíček nebo nevychovaný protiva. Někdo si pořídí psa a pak maximálně kouká jak běhá po bytě, dá mu nažrat a vyvenčí ho. Denní režim, stále stejný přístup, ale co vám potom tohle přináší? Je to velká odpovědnost a spousta práce, váš pes si může osvojit spoustu zlozvyků a to je mnohdy hodně nepříjemné a může to mít za následek, že vás to jednoho dne naštve a váš pes půjde do útulku. Největší chyba, kterou dělá spousta majitelů. Druhá strana věci - pokud budete věnovat dostatek času výchově a výcviku psa, může být váš společný život plný lásky a zábavy. Pokud naučíte svého psa čistotnosti, venčení nemusí být nutnou povinností, ale krásnou procházkou plnou her. Můžete se věnovat spoustě sportů ( dogdancing, agility, flyball apod. ) což je krásné uvolnění od denního stresu co zažíváte v práci nebo ve škole a navíc příjemně strávený čas s vaším psem, tyto sporty upevňují vztah mezi člověkem a psem. K jorkšíovi se musí přistupovat jako k psovi, nikoli jako k hračce i přesto, že hračku mnohdy připomíná. Při jeho výchově si musíte dát pozor na poranění, která si může jorkšír způsobit sám nebo mu jí svou neopatrností můžete způsobit vy. Budete-li toto brát v potaz můžeme začít s výchovou.
Výchova k čistotnosti
Vykonávat potřebu můžete psa naučit kdekoliv chcete, stačí jenom vytrvalost a pevné nervy. Obyvatelé velkoměst učí své psy konat potřebu u kanálů apod. , protože je někdy obtížné najít travnatou plochu, někteří tento problém řeší tím, že nechávají konat své psy potřebu doma na místě, kde jim určí tj. většinou na novinách nebo hadrech. Nejlepší řešení je venčení venku - můžeme štěně učit na trávu, hlínu či beton - to je jen na nás, ale naše rozhodnutí o místě konání potřeby by mělo být určitě trvalé, protože když se štěně bude učit 3 měsíce na noviny a potom ho budete chtít přeučit ven mohlo by to způsobit, že štěně bude zmatené a bude čůrat, kakat jak venku tak doma a nebude vědět proč najednou doma je to ,,fuj" když to tak ještě před pár dny nebylo. Při nácviku čistotnosti venku je zapotřebí se štěňátkem chodit ven každé 2 nebo 3 hodiny a to nejlépe i v noci a pokaždé, když venku udělá svou potřebu pochválit, pohladit popř. odměnit pamlskem. Pokud svou potřebu vykoná doma musíme jej okřiknout rázným povelem ,,fuj" , plácnout po zadečku a vynést ven na trávu. Většina majitelů ze vždy pejsků zeptá před venčením ,,Půjdeme ven?" a pokud pes potřebuje konat potřebu radostně zavrtí ocáskem a jde ke dveřím apod. pokud ne, zaleze někam nechce jít. Také by bylo dobré si zvolit povel jako je např. ,,čůrej" . Štěně se potřebuje vyprázdnit vždy po jídle, po spánku, po hře a vždy když hledá místo okolo sebe kde by vykonalo potřebu - je třeba ho tedy okamžitě vynést ven a čekat. Jak už jsem psala, nejdůležitější je vytrvalost a pevné nervy. Přeji hodně úspěchů…
Niky ( prosím nekopírovat, respektujte moji práci )

Povaha

26. března 2008 v 6:40 | Amanda
Povaha:
Bystrý, inteligentní trpasličí teriér. Temperamentní a vyrovnaný - tak to říká standard. Řekl bych, že temperament mají na tak malé tělíčko až neuvěřitelný a pokud nespí, jsou téměř neustále v pohybu. Jsou velmi bystří a zajímají se o veškeré dění kolem sebe. Bez přehánění lze říci, že jsou výborní hlídači (samozřejmě v rámci svých možností) a ihned Vás na vše upozorní. Pro svou milou a hravou povahu až do vysokého věku je to vyhledávaný společník a není výjimkou, že si rodina pořídí dva i více jorků. Jsou-li děti pod dohledem dospělých je to ideální kamarád, který děti miluje. Svou milou povahu, vzhled kouzelné hračky a přirozenou inteligenci dokáží dokonale využít. Svým pohledem a vrtěním ocásku Vás dokonale odzbrojí a tak se může stát, že i když Vám právě rozkousal italské lodičky, nebo starožitnou komodu, nakonec ho ještě pochválíte.
Jork se velmi snadno rozmazlí a pak se z něj stane malý "tyránek" celé rodiny. Proto i tuto kouzelnou hračku od začátku usměrňujte v jejím chování. Také jej od malinka zvykejte na to, že musí být doma někdy sám. Spoustu nových majitelů udělá tu chybu, že po přinesení štěňátka domů si vezme dovolenou a čtrnáct dní je s ním neustále doma. Jork je velmi společenský a rychle tomu přivykne. Zůstane-li potom doma sám, špatně to snáší a vydrží celé hodiny naříkat. Jsou velmi stateční a nebojácní. Beze strachu si dovolí na mnohem větší psy.
POZOR - Toto se stalo mnohým jorkům osudným. Kdo pozná jorka , nemůže bez něj žít.
Jorkšír je společenský pes. A je nutné říci, že společníkem je opravdu ideálním. Jen těžko bychom hledali činnost, při které by nám společnost nedělal. Vaříme-li, vaří s námi, budeme-li pracovat na zahradě, jistě nám bude pomáhat. Někteří majitelé si své jorkšírky nosí každodenně s sebou do práce. Bude-li delší čas bez Vás, tak nebude šťastný. Je-li budoucí majitel sportovně založený, může s jorkem zkoušet i agility a nebo vyzkoušet tanec se psem

Vzhled

26. března 2008 v 6:39 | Amanda
Všeobecný vzhled:
Dlouhá srst, chlupy visí zcela rovně a stejnoměrně po obou stranách těla, pěšinka se táhne od nozder ke konci ocasu. Velmi kompaktní a úhledná stavba těla, chůze velmi vzpřímená a plná elánu. Všeobecná stavba těla odpovídá energickému tělu, které má vyvážené proporce.
hlava:
Krajina lebeční:
Lebka: Poměrně malá a plochá, ne příliš vystupující nebo kulatá.
Obličejová krajina:
Nozdry: Černé
Čenich: Nepříliš dlouhý.
Čelisti/zuby: Dokonalý, pravidelný a plný nůžkový skus, tzn. horní zuby těsně přesahují spodní zuby a sedí v pravém úhlu k čelistem. Zuby jsou dobře umístěné a čelisti jsou souměrné.
Oči: Střední, tmavé, jiskrné, s bystrým inteligentním výrazem a jsou umístěné tak, že se pes dívá přímo před sebe. Nevystupují. Okraje očních víček jsou tmavé.
Uši: Malé, ve tvaru "V", vztyčené, nepříliš daleko od sebe, pokryté krátkou srstí velmi tmavé a syté barvy.
Krk: S patřičným nasazením.
Tělo: Kompaktní.
Záda: Rovná.
Bedra a stydká krajina: Pevná.
Hrudník: Přiměřeně klenutý do tvaru "O".
Ocas: Obecně je obvyklý ocas kupírovaný na střední délku s bohatou srstí, barvy tmavější šedomodré než zbytek těla, obzvlášť na konci ocasu. O něco vyčnívá nad linií zad.
Končetiny:
Přední nohy: Nohy rovné, hustě porostlé srstí, která má sytě zlatou barvu o několik odstínů světlejší na konečcích než u kořínků a nedosahuje výš než k loketnímu ohbí.
Zaúhlení končetin: V pořádku.
Zadní nohy: Nohy jsou při pohledu ze zadu zcela rovné, trochu prohnuté v kolením ohbí. Hustě porostlé srstí sytě zlaté barvy, která je na konečcích chlupů o několik odstínů světlejší než u kořínků a nedosahuje výš než ke kolenímu ohbí.
Tlapky: Kulaté, drápky černé.
Krok: Energický a uvolněný, přesné pohyby předních a zadních nohou, záda rovná.
Srst:
Chlupy: Na těle přiměřeně dlouhé, dokonale rovné (ne vlnité), lesklé, s jemnou hedvábnou strukturou, ne jako vlna. Na hlavě jsou dlouhé, sytě zlaté, tmavější po stranách hlavy, u kořínků na uších a na čenichu, kde mají být velmi dlouhé. Barva z hlavy nemá přesahovat na krk, ani se v ní nesmí objevovat žádné černé nebo tmavé chlupy.
Barva: Tmavá ocelová modrá (ne stříbřitě modrá), která se táhne od týla ke kořeni ocasu, nikdy se v ní neobjevují plavé, bronzové nebo tmavé chlupy. Srst hrudníku je bohatá, jasné barvy. Všechny barevné chlupy jsou tmavší u kořínků než uprostřed, ke konečkům se dále zesvětlují
Váha: Do 3,1kg (7 liber)
Vady: Každá odchylka od předchozích bodů se má považovat za chybu a závažnost, s jakou se chápe , má být hodnocena v přímém poměru k jejímu stupni.
Poznámka: Psi mužského pohlaví mají dvě na pohled normální varlata plně sestouplá k šourku.

Historie plemene

26. března 2008 v 6:35 | Amanda
V 19. století, v době průmyslové revoluce se mnoho lidí stěhovalo za prací ze Skotska do Anglie, do hrabství Yorkshire a Lancashire, aby zde nalezli obživu jako dělníci v textilkách a dolech. Přiváželi s sebou svoje malé psíky, malé teriery, kteří je měli chránit před krysami, které je obtěžovali v jejich chudých obydlích. Tito psi měli dlouhou srst, většinou byli šedostříbrní, ocelově modří nebo black and tan. Jedním ze způsobu obživy se stává i chov psů. Pod názvem Scotch Terrier byli vystavováni všichni terieři skotského původu. Byli rozděleni podle váhy a to třída pod 5 liber, psi mezi 5-7 liber a nad 7 liber . (angl.libra = 453,6 g) Clydesdale terrier a paisley terrier jsou považováni za předky jorkšírského teriera. Mohl být přikřížen black and tan toy terrier, možná i dandie dinmont terrier a maltézský psík. Za otce dnešního jorkšírského teriera je považován jeden z nejznámějších jorkšírský terier Huddersfield Ben, který se narodil v r. l865 a vážil 5,5 kg. Chovatelem byl p. Eastwood, který jej prodal pí M.A. Forsterové do Bradfordu, která absolvovala mnoho výstav a stala se velkou chovatelkou a milovnicí tohoto plemene. Chov Jorkšírského teriera se úspěšně rozvíjel, tento psík získával stále více obdivovatelů a v r. l886 bylo toto plemeno zapsáno do chovné knihy English Kennel Club pod názvem Yorkshire terrier a roku 1898 byl v Anglii založen první Yorkshire Terrier Club na světě. U nás se stala základem chovu fenka Theresens Amatrix, která byla kryta psem Mendes Ingo a l8.května l966 se z tohoto spojení narodili tři psíci - první štěňátka u nás. Majitelkou jednoho psíka se stala paní Olga Peciánová, která se svou sestrou Dr Bradleovou dovezla několik fen ze SRN. Zájem o chov těchto psíků byl veliký. Dr Bradleová se stala předsedkyní Klubu chovatelů neloveckých terierů, který byl založen v roce 1978. Později přejmenován na I.CZ Yorkshire terrier club se sídlem v Praze.
 
 

Reklama